|
| |
|
|
"Léčba není výzva, výzvou je pochopení." Etnografická studie Ájurvédy
Wolfová, Alžběta ; Novotná, Hedvika (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Cílem diplomové práce je sledovat, uchopit a popsat Ájurvédu tak, jak se vyjevuje ve specifických situacích a kontextech. Na základě teorie sítí aktérů a symetrické antropologie Ájurvédu nahlížím jako entitu, jež je konstruována v procesu vzájemného vztahování množství aktérů různých povah (sociální, materiální, diskursivní). Prostřednictvím identifikace významných prvků, které se na tomto procesu podílí, sleduji, zda a jakým způsobem jsou ustanovovány a redefinovány hranice Ájurvédy. Jako klíčové aktéry v procesu uskutečňování Ájurvédy jsem definovala Učitele, Nauku, Ájurvédskou Instituci, způsoby zacházení s tělem prostřednictvím stravy, jógy a dechových cvičení a Ájurvédská léčiva. V jednotlivých kapitolách diskutuji prvky a praktiky, které se podílí na tvorbě podoby těchto klíčových aktérů, stejně jako se zde zabývám různými způsoby, prostřednictvím kterých jsou praktikovány. Do konkrétní podoby jednotlivých rovin uskutečňování Ájurvédy zde zasahují jak členové komunity, kanonické Ájurvédské texty, biomedicína, státní legislativa a legislativa Evropské unie, klima, politika Instituce, ale také individuální každodennosti a kolektivně sdílené interpretační rámce. 1
|
|
|
Mezi lidským a zvířecím. Konstruování psí subjektivity
Labusová, Barbora ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hirschová, Marta (oponent)
Bakalářská práce "Mezi lidským a zvířecím: konstruování psí subjektivity" se věnuje problematice zařazení domácích mazlíčků, konkrétně psů, do kategorizace lidského a zvířecího. Jejím cílem je pomocí zkoumání chování pejskařů k jejich psům popsat, jakým způsobem dochází v praxi k ustavování psí subjektivity a tím také dokázat, že psi se vymykají představě o striktním oddělení kultury a společnosti od sféry přírody. Teoreticky se autorka opírá o myšlenky autorů, kteří se zabývají společnostmi, kde nedochází ke striktnímu dělení sféry kultury a přírody a ne-lidským aktérům je připisována subjektivita, metodologicky je práce ukotvena v etnografickém přístupu. V rámci výzkumu bylo provedeno šest rozhovorů s majiteli psů, které byly doplněny pozorováním lidí a psů při venčení. V empirické části se autorka věnuje analýze nasbíraných dat, rozebírá zde způsoby chování a přístup lidí k jejich psům a hledá v nich takové, prostřednictvím kterých lidé ustavují psí subjektivitu. Práce ukazuje, že lidé své psy považují za členy rodiny, často se k nim chovají jako k dětem a přisuzují jim lidské vlastnosti a schopnosti. Zároveň si ale uvědomují, že jejich mazlíčci jsou stále šelmou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Střet hyperobjektů: plastové oceány vrací úder
Kvizda, Jakub ; Tremčinský, Martin (vedoucí práce) ; Sedláčková, Tereza (oponent)
Plasty v oceánech pronikají stále hlouběji do životů rostoucího počtu lidí i ne-lidí, a představují tak rozsáhlý environmentální problém. Jeho podoba však není samozřejmá, stejně jako skutečnost, že vůbec mluvíme o problému. V této práci proto sleduji procesy ustavování reality plastů v oceánech, které probíhaly a stále probíhají v mnoha praxích (např. vědeckých nebo aktivistických), a jejich rámování právě jako problému. S pomocí konceptu kolektivu Bruno Latoura zasazuji vznikání celého problému do historického kontextu. Plasty v oceánech nebyly po mnoho let jejich postupné akumulace viditelné, což způsobilo jejich nárůst do podoby masivního a nebezpečného hyperobjektu. Jeho zaznamenání bylo dílem mnoha jednotlivých praxí, díky nimž jsme se postupně učili plasty v oceánech vidět. To však nebylo jakýmsi neutrálním objevováním jejich reality - tato realita byla těmito praxemi různě ustavována, což mělo za následek její multiplikaci. Analyzuji proto reality vznikající v rámci třech projektů - The Ocean Cleanup, Wasteland, Adidas x Parley - včetně vzájemných vyjednávání o ontologii a estetice (smyslovém vnímání) problému, které umožňují mluvit pouze o jednom problému plastů v oceánech. Jeho důležitou součást představuje tzv. imaginary. Většina z nás má dnes o podobě problému jakési povědomí, aniž by se...
|
|
|
"Léčba není výzva, výzvou je pochopení." Etnografická studie Ájurvédy
Wolfová, Alžběta ; Novotná, Hedvika (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Cílem diplomové práce je sledovat, uchopit a popsat Ájurvédu tak, jak se vyjevuje ve specifických situacích a kontextech. Na základě teorie sítí aktérů a symetrické antropologie Ájurvédu nahlížím jako entitu, jež je konstruována v procesu vzájemného vztahování množství aktérů různých povah (sociální, materiální, diskursivní). Prostřednictvím identifikace významných prvků, které se na tomto procesu podílí, sleduji, zda a jakým způsobem jsou ustanovovány a redefinovány hranice Ájurvédy. Jako klíčové aktéry v procesu uskutečňování Ájurvédy jsem definovala Učitele, Nauku, Ájurvédskou Instituci, způsoby zacházení s tělem prostřednictvím stravy, jógy a dechových cvičení a Ájurvédská léčiva. V jednotlivých kapitolách diskutuji prvky a praktiky, které se podílí na tvorbě podoby těchto klíčových aktérů, stejně jako se zde zabývám různými způsoby, prostřednictvím kterých jsou praktikovány. Do konkrétní podoby jednotlivých rovin uskutečňování Ájurvédy zde zasahují jak členové komunity, kanonické Ájurvédské texty, biomedicína, státní legislativa a legislativa Evropské unie, klima, politika Instituce, ale také individuální každodennosti a kolektivně sdílené interpretační rámce. 1
|
|
|
Mezi lidským a zvířecím. Konstruování psí subjektivity
Labusová, Barbora ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hirschová, Marta (oponent)
Bakalářská práce "Mezi lidským a zvířecím: konstruování psí subjektivity" se věnuje problematice zařazení domácích mazlíčků, konkrétně psů, do kategorizace lidského a zvířecího. Jejím cílem je pomocí zkoumání chování pejskařů k jejich psům popsat, jakým způsobem dochází v praxi k ustavování psí subjektivity a tím také dokázat, že psi se vymykají představě o striktním oddělení kultury a společnosti od sféry přírody. Teoreticky se autorka opírá o myšlenky autorů, kteří se zabývají společnostmi, kde nedochází ke striktnímu dělení sféry kultury a přírody a ne-lidským aktérům je připisována subjektivita, metodologicky je práce ukotvena v etnografickém přístupu. V rámci výzkumu bylo provedeno šest rozhovorů s majiteli psů, které byly doplněny pozorováním lidí a psů při venčení. V empirické části se autorka věnuje analýze nasbíraných dat, rozebírá zde způsoby chování a přístup lidí k jejich psům a hledá v nich takové, prostřednictvím kterých lidé ustavují psí subjektivitu. Práce ukazuje, že lidé své psy považují za členy rodiny, často se k nim chovají jako k dětem a přisuzují jim lidské vlastnosti a schopnosti. Zároveň si ale uvědomují, že jejich mazlíčci jsou stále šelmou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kdo má právo na Petřín: veřejný park v perspektivě symetrické antropologie
Stulíková, Vlasta ; Gibas, Petr (vedoucí práce) ; Stöckelová, Tereza (oponent)
Tato práce, jež vznikla na základě ročního terénního výzkumu na pražském Petříně, se snaží o symetricko-antropologické zmapování procesů klíčových pro tvorbu a zachování tohoto prostoru. Park je vnímán nikoli jako statické pozadí pro lidské interakce, nýbrž jako hybridní dynamický proces tvořený sítí prvků materiální i nemateriální povahy. Není to pouze prostor veřejný, a tudíž lidský, ale sdílený různými druhy aktérů. Člověk má však v mnoha ohledech rozhodující vliv na to, jakým způsobem bude park spravován, kteří aktéři se na jeho tvorbě a reprodukci mohou účastnit, a kteří budou naopak vyloučeni. Autorka se snaží zodpovědět, na jakém základě k těmto rozhodnutím dochází, komu je přidělováno "právo na Petřín" a z jaké mocenské pozice. Ústředním tvrzením práce je, že tato rozhodnutí jsou vždy politická. Nemohou být pro neuchopitelnost složité petřínské reality založena na jednou provždy platné odborné analýze, ale pouze na momentálním úsudku městských autorit. Důsledkem politiky vylučování určitých aktérů z účasti na tvorbě prostoru pak může být narušení kulturní i sociální diverzity místa. Klíčová slova: bezdomovectví, metabolismus, městský veřejný park, veřejný prostor, symetrická antropologie Bibliografický záznam: Stulíková, Vlasta. 2013. Kdo má právo na Petřín: veřejný park v perspektivě...
|
host ::
RSS.